Tř. T. G. Masaryka 1402, Roudnice nad Labem
+420 728 704 803
info@polerina-studio.cz

Barbora Dyrynková

Created with Sketch.

Barbora Dyrynková


Majitelka Polerina studio, aktivní trenér a sportovec v oblasti pole dance a fitness.
Držitelka titulu bakalář na vysoké škole Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v oboru Tělesná výchova a sport, Pedagogická fakulta.


Certifikáty:
Poradce pro výživu – ATAC spol. s.r.o.
Instruktor pole dance & Fitness – Pole Dance Academy s.r.o.
Instruktor kondičního posilování 
Instruktor zdravá tělesná cvičení 
Kurzy:
Inteligentní běh – IQ pohyb academy
Funkční strečink – IQ pohyb academy
Držení těla – IQ pohyb academy
Core A – IQ pohyb academy
Školení Pravidel CPCH  2022/23/24– Czech Pole Championship
Soutěže:
2. místo Mistrovství Světa Pole Sport 2023 Ženy Doubles IPSF Elite
1. místo Czech Pole Sport Open 2023 Ženy Doubles
2. místo Czech Pole Sport Open 2021 Elita
1. místo Pole Battle Freestyle 2021 Elita
4. místo MČR Pole art 2019 Elita
3. místo World Sport Games 2019 Profesionál
3. místo MČR Pole art 2018 Profesionál
20. místo POSA World Pole art 2021 Elita

o mně

„Pokud chcete být nenahraditelný musíte být odlišní“

Sport mě provází celý život, už od útlého věku. Věnovala jsem se různým pohybovým aktivitám, jako byl například balet, moderní tanec, orientální tance, disco dance, mažoretky a krasobruslení.
Tyto aktivity jsem spíše jen vyzkoušela, ale nikdy jsem se tomu nevěnovala déle jak dva měsíce. Takže jsem do 12 let sport dělala jen velmi rekreačně.

„Sportuji jen rekreačně: vrhám stín, dívám se do dálky, skáču do řeči a lezu na nervy“

Aktivity po 12 roce mě už ovlivnily mnohem více. Věnovala jsem se latinsko- americkým tancům cca 3 roky (kategorie Junior C). Ale nejvíce mě ovlivnil fitness aerobic, který jsem dělala sice jen 2 roky, ale
tento pohyb mi zůstal nejbližší. Nemohu říct, že jsem se těmto sportům věnovala intenzivně. 


Vyrůstala jsem na farmě a tak jsem měla velmi blízko ke zvířatům a s tím i fyzicky spojené práce.

Od 14 let jsem se začala věnovat více jezdectví a to především disciplíně „parkurové skákání“ ve
které jsem i  několik let závodila. K tomu jsem začala dělat i vedlejším sportovní aktivity jako
je rugby, fotbal a běh.
S vysokou školou a několika brigádami přišlo více povinností a tak jsem přešla v jezdectví jen na
rekreaci.

„Přestaň si přát a začni makat“


Když mi bylo okolo 20 let, pořád jsem se hledala jak v osobním životě, tak i ve sportu a kariéře.
Mrzelo mě, že jsem u ničeho nevydržela déle jak 3 roky a stále byla s něčím nespokojená.
Začala jsem se věnovat fitness a běhu s občasnou účastí překážkových běhů jako je například Spartan
Race, Predator Run.

Tehdy přišel zlom kdy jsem nemohla najít žádného kondičního trenéra dle mých představ ve svém okolí. To mě motivovalo si udělat vlastní certifikaci.
Vzdělávání se pro mě stalo drogou. Víkend co víkend jsem trávila na seminářích. Lidé mě začali sami kontaktovat a později jsem je začala i trénovat.


Pohybový aparát mě nepřestal fascinovat a tak jsem si prošla semináři a kurzy jako je:
kondiční trenér, skolioza, hyperlordoza, hyperkyfoza, diastáza, inteligentní běh, výživový poradce a další.

Později jsem si i dodělala akreditovaný kurz pole dance a dokončila jsem bakalářské studium na
pedagogické fakultě v oboru tělovýchova a sport.

„Cílem není vždy myšleno, aby byl dosažen. Často slouží jako něco kam zamířit“

Nakonec jsem na přelomu roku 2016/2017 byla oslovena, zda nechci učit pole dance, čemuž jsem se ze začátku velmi bránila. Pole dance mi přišel jako dost krutý sport k lidskému tělu. Ale nakonec mě pole dance pohltil natolik, že po 2 měsících co jsem navštěvovala kurz ve studiu v Roudnici n. L. jako kurzistka, jsem si udělala rekvalifikační kurz instruktor pole dance a stala jsem se lektorkou.

Rok na to, co jsem se zúčastnila prvních závodů – Mistrovství České Republiky v pole art 2018, kde
jsem musela do naší druhé nejvyšší soutěže kategorie „profesionál“. Na této soutěži jsem skončila na 3. místě. To mi zařídilo postup na Světové hry ve Španělsku 2019 . Odtud jsem si též přivezla bronzovou medaili. Tyto události mi dodaly sebevědomí se pole dance věnovat více a odstarovaly moji profesionální kariéru v oblasti pole dance. Našla jsem se. 

„Ti, kteři jsou tak šílení, že si myslí, že mohou změnit svět… ho mění“

Sportovní kariera se mi rozjela na plné obrátky, začala jsem se seberealizovat i jako trenér pole dance a vedla první přípravy svých svěřenců.

Nejvíce mě oslovila dětská a juniorská kategorie. Účast na závodech byla velmi úspěšná, tak zájem o sportovní přípravu pod mým vedení stoupal. Časem jsem si uvědomila, že moje vlastní sportovní kariéra mě tak nebaví jako příprava jiných sportovců.

Žačala jsem se v této oblasti více vzdělávat, protože jsem za sebou neměla aktivní taneční průravu, která je v tomto oboru důležitá.

Zvýšila jsem zájem o vzdělávání “ jak pracovat s dětmi“, začala řešit otázky typu fyzioterapie a poledance (nebylo to tehdy moc běžné a už vůbec né u dětí), sportovní psychologie, věkový vrchol pole dance, roční a víceroční tréninkový plán atp.

Pole dance je nový sport a já přišla ze sportů, kde tyto otázky se řešily běžně, proto jsem čerpala zkušenosti ze svého vzdělání a zkušeností. Snažila se je implementovat do příprav svých svěřenců. A zcela sebevědomě si myslím, že to byl i důvod, proč jsme většina z našeho závodního týmu měli tak úspěšný start. 

Začalo to být časově velmi náročné a proto jsem se nemohla tolik věnovat vlastní kariéře. Bylo nutné se rozhodnou co bude moje priorita. Bylo to těžké, ale nakonec role trenéra mě pohltila více. 

„Pokud chceš doletět na měsíc, musíš mířit ke hvězdám“

Časem jsem zjistila, že to co mi nabízí studio v kterém jsem působila mi nestačí.Tím, že jsem byla sama trenér a sportovec věděla jsem přesně co chci. Co chci pro sebe a své svěřence. Proto jsem se rozhodla ukončit spolupráci se studiem v kterém jsem působila a na jaře  roku 2022 jsem založila své vlastní pole dance studio. V něm aktuálně působím jako majitelka, trenér a okrajově ještě jako sportovec. Co bude dál? těžko říct, ale moje plány míří ke hvězdám a těším se na každý den, kdy na tom mohu pracovat a třeba jednou doletíme až na měsíc.


„Člověk který se nikdy nevzdává, zkrátka nikdy neporazíte“